Ve dnech 29. - 30.10.2011 se u nás v DCA konalo Mistrovství ČR stoparů.

MR dle ZVV3 předcházelo v našem areálu mnoho zajímavých a významných akcí. Ve velkém shonu jsem neměl čas  pořádně si uvědomit,  že se blíží náš poslední závod s Arésem Bílý trpaslík. Samozřejmě jsme ve volných chvílích trénovali, vše uběhlo tak rychle, že tady byl pátek odpoledne. Začali přijíždět první závodníci, moji kamarádi z NZŘ na které jsem se velmi těšil. Večer jsme probrali vše, co se během sezóny seběhlo, co se komu povedlo či naopak. Spát  jsme šli samozřejmě v pozdních hodinách. Díky tomu, že první disciplínu, stopu jsem měl až mezi 9.30 až 10.20 h, (ve finále  v 10.20 h), mohl jsem se na sobotu pořádně a klidně vyspat. A znáte to, narůstající nervozita, výčitky svědomí, zda jsem pro dobrý výkon udělal dostatek, atd.
Z naší tříčlenné skupiny jsem si vylosoval č. 3, a tak přede mnou nastupovala háravá maliňačka , což mi klidu nedodávalo. Arčí si s tím poradil, 93 bodů mi stačilo na to, abych byl v klidu. Věděl jsem, že jsem tím nic nezískal, ale ani neztratil.  Po té nás čekala naše nejslabší disciplína - poslušnost. Nic moc, štěkání s výsledkem "ticho" a tím pádem mizerných 77 bodů, nakonec mi však tyto dvě sedmičky přinesly štěstí. Zabodoval jsem s poměrně pěknou obranou, oceněnou 91 body, což byl nejlepší výkon celého MR. Pak jsem jen čekal, jak si povede zbytek startovního pole a zejména háravka, Honzíkova maliňačka. Ta předvedla krásné výkony na stopě a poslušnosti. Víceméně jsem tušil, že se bude opakovat historie z roku 2008, kdy mě odsunula na druhé místo právě háravka. Honzova Krone však kvůli dvěma  chybám získala na obraně 72 bodů, a tak mohla naše radost vypuknout naplno – „DĚKUJI  ARÉSKU, JSME MISTŘI REPUBLIKY!!!“  Každý, kdo to zažil, ví, jaký je to krásný pocit! A ta hymna na konec, slzy v očích a vědomí, že to byl náš poslední společný závod.................. věk nezastavíš.

Tímto bych chtěl moc poděkovat drahé manželce Mirce, je to moje zlatíčko a podpora v každém mém snažení, mé nejbližší rodině, Lubošovi Krůtovi - společníkovi ve firmě, figurantům Jardovi Vyhnalovi, se kterým jsem Aréska začal od štěňátka připravovat, Milanovi Brunovskému a Jirkovi Štětkovi, kteří dělali co mohli. Dále chci poděkovat všem AKTIVNÍM členům ZKO Rožmitál, za pomoc při šlapání tréninkových stop, postávání v maketě, či u poslušností. A v neposlední řadě všem mým kamarádům kteří mi tento úspěch přáli a přejí. DĚKUJI !

Život jde dál, užiji si co nejvíce letošní rok, rok úřadujícího mistra republiky dle ZVV3.
Jsem na to pyšný, jelikož jsem byl vždy hrdý na to, že jsem Čech a národní zkušební řád mám rád. Dále jsem rád, že během jednoho víkendu proběhly dvě MR BO, to je myšleno s nadsázkou, každý ať si to pobere, jak chce!  Prostě, byl to belgičácký víkend!